Kynologický
životopis
U nás doma byli vždy psi čistokrevní voříškové nejmazanější
ze všech psů a všichni se jmenovali Rekové. Na cvičák
jsem začala chodit do Hostivařev roce 1974, v té době jsme
totiž našli zubožené celočerné štěňátko fenku křížence středního
knírače s něčím loveckým, které jsme dali jméno Džimina. Už
jsem měla malého pejska Reka a tak jsem s Džiminou byla vyslána
na cvičák, abych s ní udělala zkoušku, a tak za ní nemusela
platit poplatky. V té době měl-li pes složenou zkoušku byl osvobozen
od poplatků za psa.
Když jí byly dva roky, podařilo se mi s ní složit zkoušku ZVV1. Po tomto úspěchu mě
to chytlo. Sjezdila jsem s ní pár závodů, měla ráda obrany
a kdejaký ovčák nám je záviděl. Asi největší úspěch byl, když
jsme vyhrály závod Běh vítězství Berounem. Tento závod se
započítával do soutěže o Trofej časopisu Pes přítel člověka,
kde jsem se umístila na druhém místě a současně jsem byla vyhlášena
jako nejlepší žena. Džimina měla ještě složenou zkoušku ZVV2.
Vyzkoušela jsem na ní spoustu výcvikových metod, dodnes na
ni ráda vzpomínám a mám po ni pojmenovanou chovatelskou stanici.
Mým druhým psem a prvním rottwajlerem byl Brazil z Města králů,
kterého jsem si koupila v roce 1980. Složila jsem s ním zkoušky
ZM, ZVV1, ZVV2, IP0 1 3, P0. V té době jsem se začala věnovat
i záchranářskému výcviku, který patřil pod Svazarm
a daly se složit pouze 2 zkoušky ZZP 1 a 2, Bert, jak jsem mu říkala, měl druhého stupně. O Berta jsem přišla
v šesti letech, v té době tu bylo rottweilerů
málo a tak se krylo příbuzensky, Bert to bohužel odnesl zdegenerováním
ledvin.
Mým nejchytřejším a nejslavnějším psem byl Goro Kocjan.
Říkala jsem mu Gáj a přivezla jsem si ho na štědrý den v roce
1986. Kromě dvou lavinových zkoušek složil Gáj všechny zkoušky,
které se v té době daly složit (ZM, ZVV1 3, IP0 1 3, ZP0,
ZPS, ZZP 1 2). Zúčastnili jsme se spolu 16-ti výběrových závodů
a dostali jsme se 3x na MR všech plemen dle IP0 3 a vždy jsme
se umístili v první půlce. Jednou jsme se dostali na MR záchranných
psů, kde jsem se umístila na 6. místě a vyhlášena jako
nejlepší žena. Našim největším úspěchem s Gajdulou bylo vítězství
na MR rottweilerů v roce 1992 dle IP0 3. Zúčastnila jsem se
i MS rottweilerů ve Švýcarsku, pro Gajdulovo zranění během obran
jsme však museli odstoupit. Gajdula rád stopoval a byl výborným
obranářem. Zemřel ve věku 12-ti let.
Nechala jsem si po něm
syna Egona Daubkův vrch, který po Gajdulovi získal dobrou povahu.
S Egonem se mi velmi dobře cvičilo, bohužel zdědil dysplazii
kyčelních kloubů a už od mládí měl problémy s nohama. Přesto jsem s ním složila 21 zkoušek
(ZM, ZV1-2, IP0 1-3, BH, ScHh 1-3, OP 1, ZPS 1, ZZP 1-3, ZVP
1 3, ZNV, ZTV, RH-E, RHT-A, B, RHFL-A.) Současně jsem měla
ještě fenku Aranku z Koralky. Ta bohužel takovou chuť do práce
neměla, ale i přesto měla 8 zkoušek (ZM, ZVV1, BH, RH-E, ZZZ,
ZZP 1, ZP0, ZUP). Egon umřel ve věku 12 let a Aranka se dožila
13.
Po nich jsem měla Draka od Jurečka. Měl
nejvyšší stopařské zkoušky FH 1 a 2 a IP0 FH. 2x se dostal na
MR stopařských psů. Je zapsán v české knize rekordů za největší
počet složených zkoušek a to 35. Po Drakovi jsem si nechala
Fausta od Vítkovy hory, který měl 31 zkoušek z výkonu. Byl nejlepším pracovním psem klubu RTW po roky 2007-2011. Zúčastnil se 15 závodů. 2011 byl 12 na výběrové soutěži všech plemen dle IP0 3. 2009 a 2011 byl účastníkem MS RTW dle IP0 3. Na většině závodů byl nejlepší ve stopách. Odešel za duhový most ve svých 14 letech a 3 měsíců.
Po Drakovi jsem si nechala Certha Iss z Benáteckého dvora - Čertík. Měl složeno 25 zkoušek z výkonu. Zúčastnil se 14 závodů a jako jeho otec Faustík, vyhrával většinou ve stopách. Jeho největším úspěchem bylo 12 místo z 62 účastníků na MS RTW dle IP03 v Holandsku. V roce 2020 bohužel prohrál boj s nemocí a umřel v 9 letech.
V současné době mám fenu Tamaru Terezský dvůr, nebo-li Kačenku, která měla s Čertem štěňata a po nich jsem si nechala Igora a Inesku. Kačenka má 12 zkoušek z výkonu.
Na svém kontě mám složeno 168 zkoušek.
